Alšova sgrafita Plzeň

Významný soubor sgrafitové výzdoby ve městě s tématikou čerpající z českých dějin vznikl v letech 1894 – 1898. Podle návrhů M. Alše byla sgrafita vytvořena převážně na domech stavitele R. Štecha.

Všestranný rozvoj na konci 19. století poznamenal města architekturou obytných domů, jejichž reprezentativní vzhled hlásá prosperitu a obvykle novorenesanční styl ladí s čerstvě nabytým národním vědomím. Tehdy zve významný stavební podnikatel, architekt Rudolf Štech do Plzně Mikoláše Alše, malíře generace Národního divadla a bravurního kreslíře, který své vlohy pro nástěnnou tvorbu dokázal již v Praze. Spolupráce obou mužů přerostla do osobního přátelství a trvala řadu let. Zážitek prvního pobytu v červenci 1892 byl inspirací pro dekorační pás "O Petrském trhu v Plzni" na domě v Tovární ulici, zaplněný krojovanými postavami v žánrových výjevech. Následovaly další domy s motivy velkých dějů a postav české historie i obyčejného života našich předků. K dnešku je zachováno 22 kompozic na 15 domech.

Náměstí Republiky 36 - Dům „U Červeného srdce“ z roku 1894 má vedle bohaté plastické výzdoby, soustředěné především v prolamovaném štítu typickém pro českou novorenesanci i řadu ornamentálních prvků ve sgrafitovém provedení. Část z nich zdobí i obvykle výzdoby prostý boční štít. Nejdůležitější je tu však pás posledního patra, kterému vévodí postavy dvou rytířů na koních v turnajovém odění se zdobenými dřevci.

Sedláčkova 31 - Rozlehlý rohový dům skýtá řadu ploch, na kterých se rozvíjí cyklus „Řemesla“. Postavy řezníka, kováře, sladovníka, krejčího i ševce doprovázejí cechovní erby a prapory. Vlastnoruční Alšovy kartony k těmto vyobrazením dnes zdobí Sněmovní sál radnice.

Náměstí Republiky 27 - Cyklus „Sběr léčivých bylin“ je naprosto logickou výzdobou pro dům s historickou lékárnou „U bílého jednorožce“.

Nerudova 2 - Dům s věží je zdoben cyklem Dějiny českého národa z roku 1894. Ukázky: „Přemysl Otakar II. u Baltu", „Karel IV. zakládá pražskou univerzitu" a „Jan Žižka z Trocnova". Další představují Rudolfa II., české emigranty ve švédském vojsku před Prahou a alegorii Vzkříšení národa.

Nerudova 4 - Takzvaný „Chodský dům“ z roku 1897 zdobí dva dekorativní pásy. Jsou umístěny po stranách středového arkýře, který zdůrazňuje osovou symetrii průčelí. Vlevo „Chodové na stráži", vpravo „Chodská práva". Dekorativní rostlinný ornament živých barev, který se křížem rozvíjí v plochách kolem oken, je jasně inspirován lidovým uměním. Chodský znak, klobouk a letopočet 1695 jsou připomínkou plzeňské popravy chodského hrdiny Jana Sladkého Koziny, ochránce starých privilegií.